Hop… hop… hop…

·

·

Zdravím rodiče zličínských programátorů,

těmito slovy jsme povzbuzovaly kobylky, které jsme stavěli na dnešní lekci. Snažili jsme se je tímto způsobem povzbudit k lepším skokům. 😉

Kobylky patří k největšímu hmyzu, který můžeme potkat v naší přírodě. Jakou mají barvu a velikost? Jak daleko mohou doskočit? Co je pro kobylky typické? Co rády jí? Co úplně nesnáší? Staly se kobylky inspirací pro větu: ,,Ty snad posloucháš kolenem.“ ? Na všechny tyto otázky i mnoho dalších jsme si řekli odpovědět. Pokud někdo z dětí doma obohatil Váš slovník o pojem STRIDULACE, jedná se o ,,zpěv,, kobylek. Potom už jsme se mohli teleportovat do světa skokanů našich luk a zahrad.

Náš robot KOBYLKA měl hlavu s tykadly, tělo, přední nohy v podobě koleček a zadní nohy napojené na elektromotory, abychom zajistili dostatečný odraz od podlahy jako základ úspěšného skoku. Po dostavění bylo za úkol sestavit program bez nápovědy, aby kobylka skákala a při skoku nadzvedávala hlavu od podlahy. Samotný program nebylo těžké vytvořit. Tentokrát bylo zapotřebí zkontrolovat motory, aby měly shodnou výchozí pozici při otáčení a kobylka nám nekulhala. Dále bylo potřeba zvolit odpovídající rychlost motorů a nejlépe nekonečný počet skoků. Naše kobylka měla ovšem zadní nohy rovné. Myslíte, že dokázala skákat?

Kobylka HOP z pohádky Včelka Mája měl zahnuté nohy, aby mohl doskočit co nejdále. kdo kdy viděl kobylku s rovnýma zadníma nohama. Zadní nohy bylo potřeba konstrukčně změnit za lepší tvar, připomínající nohu s kolenem. To byly potom skoky, panečku. 👏🏻👍 Všichni autoři kobylek to zvládli. Zkoušeli jsme porovnávat kobylky ve skocích. Nakonec se nám tato aktivita změnila na závod, které kobylce dřív upadne hlava při skákání. 🫣☺️

Těším se na další lekci.

Hanka Vítková

lektor kroužku Lego® robotika