Zdravím rodiče zličínských programátorů,
na dnešní hodině jsme si povídali o mechanické ruce a poté jsme si ji i postavili. Mechanická ruka nám posloužila jako názorná pomůcka pro vysvětlení lidských protéz. Tady jsme si řekli, co všechno se může stát, aby člověk přišel o končetinu a byla mu nahrazena protézou. Jak se taková protéza ovláda apod. Téma jsme ukončili využitím mechanické paže v průmyslu, stavebnictví a ve zdravotnictví na operačních sálech.
Začalo se stavět. V tento moment jako by nás navštívil zlý šotek. Stavění nešlo, nálada dětí byla fuč a všechno bylo špatně. Bezdůvodně se objevily i slzy.😢 Vyháněla jsem skřítka z učebny, ale nepovedlo se mi to. Dozvěděla jsem se, že dobrá nálada zůstala u televize doma, skřítek ji vyhodil z okna, někdo jí nechal kamarádovi v družině apod. Tahle lekce se zkrátka dobře moc nepovedla.
Ruka byla opatřena barevným senzorem, který zajistil otevření čelistí při přiblížení se k předmětu na bílé podložce, úchop předmětu a následné zavření čelistí. Na jakékoliv jiné barvě podkladu otevírala mechanická ruka svoje čelisti, aby pustila přenášený předmět. Děti se zde měly naučit, jak programovat barevný senzor bez závislosti na barvě.
Došlo i na trénink zručnosti: byly vytvořeny tři sady předmětů na přenášení ( viz foto). Děti měly za úkol přenášet předměty z bílé Lego® podložky na stůl. Sadu č.2 musely zavěšovat na postavený stojánek. Oceňuji snahu dětí!!! Radost z úspěchu se ovšem nedostavila. Mechanická ruka se rozpadala, senzor nereagoval podle představ dětí. Všechno bylo špatně. 😳





Za týden zvu na lekci skřítka radosti.
Hanka Vítková
lektor kroužku Lego® robotika