Zdravím rodiče zličínských programátorů,
možná i Vy si vzpomenete na svá teenegerovská léta, kdy jsme měli možnost navštěvovat ,,hladová okna,, . Rychlé občerstvení, kterému se v 90. letech říkalo ,,hladová okna,, . Nebylo běžné potkat v malých městech Mc`Donald, KFC nebo Burger King na každém rohu. Zdlouhavým úvodem jsem Vám prozradila téma dnešní lekce😉.
Na začátku jsme si povídali o rychlém občerstvení. Co to je, jaká je běžná nabídka a sdíleli jsme zážitky, kdo již ochutnal jídla jako hamburger, hranolky apod. Bylo překvapením, že děti pohotově doplnily, že to není jenom o hamburgerech. Můžeme si tam také koupit např. párek v rohlíku, langoše, pizzu, sandwich apod.
Náš robot, vypadající jako hladové okno, vydával automaticky jídlo na posuvném pásu, který byl poháněn motorem. Jídlo se objednávalo na základě barevných lístků. Tentokrát jsme zkombinovali v programu motor a optický senzor rozeznávající barvy. Autoři rychlých občerstvení jdou s dobou, proto byli zvědaví, kolik jídel se během dne prodalo a kolik kusů konkrétního jídla z nabídky. Díky tomu jsme se naučili naprogramovat automatické počítadlo prodaných jídel, které se zaznamenávalo do grafu.
Menu jsme vytvořili a prodej byl zahájen. Děti musely ještě zatraktivnit okolí, aby si zákazníci mohli vychutnat jídlo na místě. Dostavěli stolečky, prostor zastřešili apod. 👍 Dokonce zvládly i zautomatizovat fungování posuvného pásu na výdej jídel. BRAVO!!!
Zhodnoťte sami finální výsledek i s grafem prodaných jídel.
Dobrá zpráva z této lekce: všechno jsme zvládli na jedničku, i přes opakované vysypání krabice s Lego® kostičkama. Neplánově se děti učí i třídění Lego® setu.
Těším se na další lekci.
Hanka Vítková
lektor kroužku Lego® robotika
